Francie a zápas jako sport
Generace, které prožily počátky našeho sportu a sledovaly jeho vývoj, znaly až do roku 1893 zápas pouze jako vyumělkovaný, vypočítaný na zevnější efekt různých zábavních podniků bez přesných pravidel.
Právě v roce 1893 francouzští sportovci stanovili přesná pravidla a zvláštní treningový systém a zakázali surovost. První mezinárodní zápas řecko-římského stylu se konal v Paříži v listopadu roku 1898 na podnět časopisu „Journal des Sports“.
Díky tomu se začal šířit po celém světe jako sport s danými pravidly, jmenovitě do zemí jako je Holandsko, Německo, Anglie, Amerika, Rusko, tehdejší Rakousko-Uhersko, Dánsko a Švédsko. Zvláště v Rusku doznal velkého rozšíření. Tam pomocí mecenášů vychovaly různé atletické ústavy (akademie) ruské veličiny zápasnické světové pověstí.
Několik členů této zápasnické společnosti dobylo svými výkony nehynoucího jména v historií zápasnického i vzpěračského sportu. Nejslavnějším z nich byl Faouët mladší. Z tehdejších zápasnických veličin velmi málo se mohlo pochlubit, že jej překonaly. Faouět mladší zemřel roku 1879 v Bordeaux ve stáří 29 roků.
Z ostatních byli slavnými Milomme, vynálezce chvatu spodního trhnutím se strany v pokleku (ceinture – ramassement de cóte á terre), dále Picard svým chvatem ramenozvratným a konečně bordeauxský zápasník Felix Bernard.
Z mladších zápasníků francouzských (okolo 1870) měli zvučná jména Fourníer, Doublier, Chrístol a Rigal.
Od roku 1898 jsou pořádány ve Francií, kolébce to zápasu řecko-římského, každoročně mezinárodní zápasy o mistrovství světa. Francouzi jej přinášeli pak do Finska a Estonska (Reval), kde nabývá veliké obliby.
Hlavní zásluha o zmodernizování starověkého zápasu náleží Francouzům, kteří nejenom tento ušlechtilý sport povznesli, ale i očistili přesnými pravidly od středověké surovosti a zpřístupnili ho tak nejširším vrstvám.